Přeskočit navigaci
On není normální!
Tak přesně tato slova mi zněla v hlavě, když jsem dnes večer jel metrem do bytu v Praze.
Je neděle večer. Všude je plno lidí. Někteří se vracejí z chalup či výletů. Ale nejvíce je studentů. Každý má přinejmenším velkou krosnu na zádech a celý udýchaný se těší, až dorazí do svého bytu či na kolej a bude si moci konečně odpočinout. I já se těšil. Metro bylo narvané po střechu. Já si vždycky říkám, že už se tam přece nemůže nikdo vejít, vždyť ti lidé stojí těsně u dveří, ale pak přijdou další - a prostě se tam vejdou. To vše píši jen proto, abych vám nastínil situaci.
Nakonec jsem se tam namáčkl a celý šťastný, že nemusím čekat na další, jsem se začal rozhlížet po lidech ve vagónu. Na první pohled bych řekl: Normální skladba. Po chvíli mě ale zaujal jeden muž. Stál - ale ne normálně. Byl rukama zavěšený na tyči. Musím se přiznat, že hned na první pohled mě napadlo, že je "divnej". Asi má nějaké postižení, běželo mi hlavou. A pak jsem si vzpomněl na Honzův sobotní program a položil si otázku: "Co je to normální člověk?". Normální znamená průměrný. Normální znamená, být jako většina, nevyčnívat. Ale jaká je vůbec ta norma? A je vůbec správná? Norma se ve společnosti ustanovuje jakoby sama. Žije si svým životem, mění se podle vývoje událostí, podle změny smýšlení lidí. To, co bylo před nedávnem bráno jako nenormální, dnes bereme jako samozřejmost. Ale je ta která norma správná? Existuje nějaká nadnorma? Pro nás křesťany by jí měla být Bible. Ale je tomu opravdu tak? Nevybíráme si z Bible jen to, co se nám hodí? Co právě neodporuje současným normám?!
Abych se vrátil k tomu "být normálním člověkem". My křesťané podle definice normy také nejsme normální. A proč? Protože většina lidí je nevěřících. To je norma - být nevěřící. Ale nikoho z nás nenapadne, že by bylo správné být nevěřícím. Takže jsme nenormální. A nebo ne? Podle Božích pravidel jsem naopak velmi normální.
Co říci závěrem? Když jsem se tak zaobíral nad těmito myšlenkami, došla mi pravdivost Honzových slov: Nikdy bychom neměli nikoho odsuzovat. Ať už se chová podle jakýchkoliv norem.